Skutečně vypočtená zatmění a meteorické roje — nic vymyšleného
Nadcházející zatmění
Jak to vypadá
Nastává, když je Měsíc na své dráze blízko bodu nejvzdálenějšího od Země, tedy v odzemí. Tehdy se jeví o něco menší než Slunce, nedokáže ho celé zakrýt a na okraji zůstane sluneční plocha jako prstenec. Ten prstenec je povrch Slunce, jehož jas nijak neklesl — bez brýlí na zatmění certifikovaných podle ISO 12312-2 není bezpečný ani na okamžik. Tma jako při úplném zatmění nenastane a koróna vidět nebude.
Jak to vypadá
Zatmění Měsíce, při němž Měsíc jen prolétne bledým vnějším okrajem zemského stínu, tedy polostínem. V tomto pásmu je sluneční světlo zacloněné jen zčásti, Měsíc proto pouze trochu potemní — vykousnutý kus na jednom okraji nevznikne. Většina lidí si vůbec nevšimne, že zrovna probíhá zatmění — když Měsíc zajde hluboko, někdo pozná, že jeden okraj je lehce zastíněný, a vedle fotky pořízené o hodinu dřív je to ještě zřetelnější.
Jak to vypadá
Zatmění Měsíce, při němž Měsíc jen prolétne bledým vnějším okrajem zemského stínu, tedy polostínem. V tomto pásmu je sluneční světlo zacloněné jen zčásti, Měsíc proto pouze trochu potemní — vykousnutý kus na jednom okraji nevznikne. Většina lidí si vůbec nevšimne, že zrovna probíhá zatmění — když Měsíc zajde hluboko, někdo pozná, že jeden okraj je lehce zastíněný, a vedle fotky pořízené o hodinu dřív je to ještě zřetelnější.
Jak to vypadá
Úplně zatmělý Měsíc je červený proto, že se do stínu ohýbá světlo, které prošlo všemi východy a západy Slunce na Zemi. Cestou dlouhou dráhou atmosférou se modrá složka rozptýlí a zbude jen lomená červená. Podle množství prachu a sopečného popela ve vzduchu sahá barva toho dne od jasně měděné až po téměř černočervenou. U úplného zatmění Slunce je to naopak: na pár minut se odhalí koróna, kterou jinak nevidíme. Před ním a po něm je ale zatmění částečné — dokud je vidět byť jen kousek slunečního okraje, speciální filtr sundat nesmíš.
Zatmění jsou celosvětové úkazy — jestli ho skutečně uvidíš, závisí na tvé poloze a místním počasí.
Zatmění Měsíce je bezpečné sledovat pouhým okem. 🚨 Zatmění Slunce nikdy — ani pouhým okem, ani přes sluneční brýle, ani přes film; trvalé poškození vznikne během sekund. Bezpečné jsou jen certifikované brýle na zatmění nebo nepřímá projekce.
Nadcházející meteorické roje
Jak ho pozorovat
Radiant leží v hlavě Draka, vysoko na severní obloze. Nejvýše stojí hned po setmění, což je oproti ostatním rojům obráceně: nemá smysl čekat do půlnoci, rozhoduje se brzy zvečera. Nad 45° severní šířky radiant nezapadá a zůstává na obloze celou noc. Naopak z jižní polokoule se sotva vyhoupne nad obzor a roj se tam pozoruje těžko. Rychlost 20 km/s je v tomto seznamu nejnižší, takže meteory procházejí pomalu, jako by plynuly.
Kdy se dívat
Činnost trvá krátce, od 6. do 10. října, a samo maximum jen několik hodin — když ta hodina u tebe vyjde na denní dobu, roj v tom roce téměř nepůjde vidět. Je to roj, jehož počty se rok od roku silně mění — obvykle jde jen o pár meteorů za hodinu, ale z některých let je zaznamenán mnohem hojnější déšť. Před výjezdem se vyplatí ověřit předpověď na daný rok.
Letošní podmínky
Osvětlení Měsíce v noci maxima: 3 % · teoretický strop za hodinu: 5
Rok skoro bez Měsíce. Pro meteorický roj je to obrovský rozdíl: jedna věc je chytat jen ty jasné, druhá vidět i ty nejslabší. Tentýž roj proto vypadá rok od roku jinak. V takovém roce stačí trefit počasí.
Jak ho pozorovat
Radiant leží severně od Betelgeuze, směrem k hranici Oriona a Blíženců. Nad východní obzor vystoupí kolem 10. hodiny večer a nejvýš stojí ke 4. hodině ranní. Protože leží blízko nebeského rovníku, je to roj, který uvidíš z jižní i ze severní polokoule. Rychlost 66 km/s ho i v tomto seznamu řadí mezi rychlé: meteory projdou krátce a ostře a ty jasnější za sebou občas vlečou stopu, která pár sekund zůstane viset.
Kdy se dívat
Činnost se táhne dlouho, od začátku října do začátku listopadu. Maximum je nízké a ploché, několik dní po sobě uvidíš zhruba stejně, a podle roku přijdou i dva zhruba stejně vysoké vrcholy za sebou. Protože budeš venku celé ráno, obleč se podle toho, jaké je u tebe roční období; u Měsíce stačí sledovat jediné, jestli k ránu stojí na obloze.
Letošní podmínky
Osvětlení Měsíce v noci maxima: 72 % · teoretický strop za hodinu: 20
Měsíc je nad polovinou. Jasné meteory jsou vidět jako obvykle, ale ty slabé se z větší části utopí v jeho světle. Než čekat počty, vyplatí se vzít tu noc jako lov na jeden, zato jasný. Právě v takových letech zaznívá „je toho vidět míň, než se čekalo“.
Jak ho pozorovat
Radiant leží ve spodní části Býka, hned vedle ekliptiky. Právě proto je roj vidět z jižní i ze severní polokoule a na severu drží použitelnou výšku po většinu noci, od časného večera až do svítání. Nejvýš je kolem půlnoci. Rychlost 27 km/s patří k pomalejším a radiant není bod, ale široká elipsa napříč asi 20°, takže se dá jen těžko říct, který konkrétní meteor do roje patří.
Kdy se dívat
Roj běží od konce září do konce listopadu, tedy přes dva měsíce, a na datum se proto skoro není třeba vázat. Kromě maxima na začátku listopadu má ještě jeden zhruba stejně vysoký vrchol v polovině října, takže v roce s jasným Měsícem stačí přejít na noc u druhého vrcholu. Od poloviny listopadu štafetu přebírá severní větev a bolidy vycházejí dál.
Letošní podmínky
Osvětlení Měsíce v noci maxima: 18 % · teoretický strop za hodinu: 5
Rok skoro bez Měsíce. Pro meteorický roj je to obrovský rozdíl: jedna věc je chytat jen ty jasné, druhá vidět i ty nejslabší. Tentýž roj proto vypadá rok od roku jinak. V takovém roce stačí trefit počasí.
Jak ho pozorovat
Radiant leží v hlavě Lva, mezi hvězdami seřazenými do tvaru srpu. Nad východní obzor vystoupí kolem půlnoci a až do rozednění stoupá výš. Vidět je z obou polokoulí, na severní ale radiant vystoupá mnohem výš. Rychlost 71 km/s z nich dělá nejrychlejší meteory roku a ty jasné po sobě nechávají krátce zářící stopu. Když se mateřská kometa po 33 letech vrací, jsou z minulosti doloženy meteorické bouře.
Kdy se dívat
V obyčejných letech trvá maximum jen pár hodin, takže se rozhoduje ve 2 až 3 hodinách před časem maxima a po něm. K tomu se dá dívat jedině po půlnoci: pokud čas maxima připadne u tebe na den, tenhle rok odepiš. Činnost se táhne od začátku do konce listopadu, takže i v nocích okolo pár meteorů chytíš. Když je Měsíc jasný, dívej se k němu zády.
Letošní podmínky
Osvětlení Měsíce v noci maxima: 45 % · teoretický strop za hodinu: 15
Měsíc je pod polovinou. Část slabých meteorů smyje, ale podmínky jsou docela použitelné. Stačí se podívat, ve které části oblohy Měsíc je, a sednout si k němu zády — pocit se znatelně změní: měsíční světlo přímo do očí a Měsíc za zády jsou dvě různé věci.
⚠️ Osvětlení je jas Měsíce, ne čas jeho východu. I tenký srpek vadí, pokud v hodinách pozorování visí na obloze, a naopak úplněk nevadí vůbec, když už zapadl. Zjistit se to dá jen pro konkrétní místo a čas, a o tom tahle obrazovka nemluví — zdejší hodnocení sahá jen k tomu, který rok je lepší než jiný.
U meteorického roje dalekohled spíš vadí, protože zužuje zorné pole. Jestli se maximum táhne několik dní, nebo trvá jen pár hodin, je u každého roje jiné — noc si vyber podle části „Kdy se dívat“ a hodně změní i to, když se jen postavíš zády k městským světlům.
Základy pozorování
O úspěchu pozorování nerozhodují čísla, ale příprava. Oči jsou po přechodu do tmy použitelné asi za 20 minut a dál se zlepšují až do 30 nebo 40 minut. Jediný pohled na jasný displej tuhle adaptaci vrátí na začátek — na telefonu si proto nastav nejnižší jas nebo červený režim. Nejlépe se opři a zabírej zrakem co největší kus oblohy. Meteory vyskočí kdekoli, a kdo zírá jen na radiant, chytí pouze ty krátké; slabé objekty navíc uvidíš lépe, když se podíváš asi o šířku pěsti na natažené paži vedle nich. Hodinový počet (ZHR) platí pro ideální podmínky — radiant v nadhlavníku a zcela tmavá obloha —, ve skutečnosti jich tedy zcela normálně uvidíš méně. Pod městskými světly zbude jen několik nejjasnějších, takže než kupovat vybavení, mnohem víc změní 30 minut jízdy autem ven z města.
Zeptat se dál
Data zatmění se počítají naživo ze skutečné nebeské mechaniky (astronomy-engine), ne z pevné tabulky. Vrcholy meteorických rojů se řídí ročním kalendářem Mezinárodní meteorické organizace a mohou se rok od roku lišit o zhruba jeden den.
